Vzhledem k mému minulému článku přináším článek o „věcech“, které by mohly (nebo nemusely) využívat krystalovou technologii. Ze všech superzbraní však jenom vybírám, abyste neříkali, že jsem zapomněl na tamto nebo ono. Každopádně je toho dost a tak jsem si dovolil rozdělit vám to na tři kategorie – Stanice, lodě a jiné. Protože je to ohromné množství informací, vyjde toto jako série tří článků.
Poslední díl se bude možná méně výživný, ale doufám, že o to zajímavější. Představím vám poslední superzbraně, které se "nevešly" do minulých dílů.

Death Mark Laser

Jednalo se o orbitální satelit vybyvený palebným zařízením. Sluneční energie se koncentrovala uvnitř satelitu a po vypálení tvořila v podstatě nezastavitelné výboje. Žádný štít ani stavba nedokázala paprsek zastavit. Zaměřovací systémy byly natolik přesné, že bylo možné se satelitem eliminovat jedince. Problémem bylo, že pro zaměření cíle musel existovat člověk, který cíl označil a pro dokonalou práci bylo potřeba cíl označit z co nejbližší vzdálenosti. Avšak po označení mohl být cíl změřován neustále do jeho zničení.

Galaktické dělo

Obrovské meziplanetární dělo bylo vytvořeno na zakázku znovuzrozeného císaře, 10 let po zničení první hvězdy smrti. Stavba byla přes sedm kilometrů dlouhá, vybavená pohonem i možností cestovat hyperprostorem. Hlavice samotné by se daly přirovnat k sebevražedné lodi. Po výstřelu cestovala ke svému cíli. Nezjištěna se dostala do nejbližší možné pozice, než přešla na podsvětelný pohon. Veškerá palba byla vstřebána štíty a plátováním, v případě mohla i palbu vracet. Střela mohla vypařit celou planetu z vesmíru, nebo měla slabou verzi pro strategické útoky - například pro zničení konkrétního města, bez další ujmy na planetě.

Metal-Crystal Phase Shifter

Složitý název, ale zbraň s jednoduchým úkolem. V podstatě šlo o částicový zářič, který měnil strukturu kovů. Byl navržen pro boj s nepřáleskými loděmi. Kov se měl po vystavení rozpadnout na prach. Laboratorní testy proběhly úspěšně, ale první využití v boji ukázalo, že zbraň nemá předpokládanou sílu. Avšak měla dostatečnou sílu na prolomení plátování. Kov byl narušen na molekulární úrovni, což vyústilo v porušení integrity a zničení trupu.

Brány Nekonečna

Před Republikou existovala další rase, o které jsme dosud nemluvili. Původní obyvatelé Dathomiru Kwa byli vesmírní stavitelé kteří ovládli Nekonečnou moc. Je možné, že se na stavbě podíleli Celestiáni.
Brány nekonečna byly součástí hvězdných chrámů postavených na několika planetách. kromě Dathomiru také například na Tythonu a Lehonu. Centrem chrámu byla místnost s možností cestovat na místo dalšího chrámu. Cestování probíhalo skrz Nekonečnou říši (jak to nazvali). Kromě cestování bylo zařízení bran schopné porušit bariéru mezi dimenzí fyzického světa a Nekonečna. Prolomení by vyůstilo v proniknutí masivního množství energie do fyzického světa a anihilaci veškeré hmoty v okolí. Taková energi by byla schopná zníčit celé hvezdné systémy.

Darkstaff

Hůl schopná vstřebávat Sílu a využívat jí mnoha různými způsoby. Dostatek vstřebané Síly umožňoval mimo jiné uvádět mrtvé do pohybu, teleportovat držitele, ovlivňovat mysli... Možností bylo spoustu a síla byla tak ohromná, že dokázala korumpovat zem Temnou stranou a na takto "poškozené" zemi vznikaly místa moci, kde "soupeřila" Světlá strana s Temnou. Zde pak vznikala narušení v Síle a nebylo možné používat elektroniku. Poslední schopností, kterou disponovala bylo zničení celé planety.

Eye of the Sun

Opakem "Temné hole" bylo "oko slunce", které paradoxně vzniklo dříve. Artefakt Světlé strany připomínal kámen, s rytinami. Pokud byl držen uživatelem Světlé strany, zářil stříbrným světlem a na povrchu se objvovalo zlaté oko. Žádná zničující schopnost není známá. Moc, kterou artefakt nesl však byla dostačující, aby nabyla "Temnou hůl" k níčení planet. Oko také rušilo některé účinky hole, jako například teleportaci.

Infant of Shaa

"Dítě Shaa" byl artefakt vytvořený na planetě Seylott. Zobrazoval božstvo Shaa, oslavovaného i obávaného boha. Soška dokázala vtřebávat a vypouštět Sílu a vytvářet tak narušení v síle silné natolik, aby dokázalo rotrhat planety. Pro použtí nebylo potřeba mít zvláštní trénink, stačila pouze silná vůle. Díky těmto vlastnostem se stal artefak nehledanějším objektem republikové éry. Soška byla uložena v chrámu jménem "Matka Shaa" a chráněna Seylottskými obyvateli.